30. června 2010 v 16:04 | Sedmero
|
Téměř deník
Hej hola, konec června a málem ani jedno pozastavení se. Ovšem při pracovním vytížení Sedmera, čtrnáctidenním dojíždní na noční směny (tu blbost už neuděláme) a dalších detailech běžícího života se není co divit, že i nám občas dojdou baterky.
Abych to shrnula, nejspíš bude stačit pár vět.
Povídky, tedy jedna, ovšem luxusní kousek, neboť věnovací kousek, už je u své adresátky. Dodnes Ekyelka doufala, že stihne text upravit i pro literární soutěž, ovšem to by občas nesměla spát. C'est la vie, bude soutěžní text pro jinou porotu. V tomhle ohledu se spěch nevyplácí.
Když už jsme u textů: opakuje se staré známé "já tam chyby nemám!" a v těsném závěsu za tím "takové detaily nikoho nezajímají!" Ať jsou to nováčci nebo staří kozlové, jde o jeden typ autora. Ekyelka jim něžně říká vzteklounci, protože se pokaždé vztekají, že jsme si dovolily jim nějaký text vrátit místo urgentní publikace. Škoda, že nám už tenhle elán došel.
S nastalými horkými dny jsme se nechaly pozvat do Dobrého bydla a ochutnaly různé vzorky růžových vín. Já vím, je to momentální módní záležitost, ale v jednom má náš mlsný jazýček pravdu: jednou jsme si oblíbily víno od pana Tichého a těžko se orientujeme na jiný sklep. A v horku, kdy víno bleskově stoupá do hlavy, si představte tu krásu: lahodný nápoj litý přes hromadu ledu... Už chybí jen ta skutečná vedra, aby se tohle dalo praktikovat každý večer, a tři měsíce dovolených, během nichž bychom si občas takové lenošení už mohly dovolit.
A propós, lenošení. Chystá se nová kolekce drobných šperků, převážně náušnic. Dráče úspěšně odmaturovala i odpřijímačkovala, takže kromě několika narušení v budoucnu (Bellum, naše dovolená, Arnor atd.) jsme se opět svorně ponořily do změti skla, perleti, polodrahokamů i minerálů a plánujeme, šijeme, kreslíme a všelijak dovádíme. Úžasný relax a perfektní odvedení pozornosti od toho, co dokáže zklamat i nakrknout (jste-li dostatečně vyspaní, aby vás to nakrknout ještě dokázalo).
Navíc: ty vyhlídky! Popmézní, grandiózní, lehce megalomanské i vyloženě roztomilé, to všechno je v plánu. V barvách, které jsou u nás známé, tradiční i zcela nové, až překvapivé. Však uvidíte sami, časem.
Barvičky ještě jednou zmíním a sice ve spojitosti se spoustou octa, Duhy, starou pračkou a úžasného nedělního odpoledne minulý týden. S Tinne a Teem jsme barvili a batikovali, vázali, muchlali, stáčeli a mikrovlnili. Takhle skvěle se minimálně celé Sedmero nemělo už... hodně dlouho. Vlastně od posledního společného pelíškování, které proběhlo kdesi kdysi v květnu.
Pořídily jsme si novou hračku. Zatím se s ní sžíváme, takže se nám už podařilo poslat dráčecí sms někomu jinému, nicméně další vybavení za to stojí, minimálně ten 5Mpx foťák. Na cestování po městě a komentační fotky ideální. Jen mít ještě čas dané fotky pořizovat, když prolétáme ulicemi...
A jinak stále žijeme, těšíme se prudce obvyklému zdraví se všemi jeho problémy... Až včera jsme si však díky Zvířátku uvědomily, že nikdy nebudeme dost staré na odřená kolena a spoustu zábavy. Brusle jsou prostě brusle. Mají kolečka.
